hnízdění

Odchov mláďat nebývá nijak složitý a může se stát velmi zajímavým koníčkem, ovšem nejprve se musíme přesvědčit, zda máme správný ptačí pár. U některých druhů je toto zjištění jednoduché, protože ve vzhledu samečka a samičky existují výrazné rozdíly. Avšak určení pohlaví u jiných druhů, zejména u mnohých papoušků, je mnohem obtížnější, poněvadž vzhledově se od sebe skoro vůbec neliší.

URČENÍ POHLAVÍ

K bezpečnému určování pohlaví ptáků slouží zejména dvě metody. První z nich je chirurgické (endoskopické) určování pohlaví, které se užívá již mnoho let, není však vhodné pro mláďata. Tato anestezie s touto metodou spojená přináší určité, byť nevelké riziko. Proto se dává přednost metodě určování pohlaví pomocí vzorku DNA. Zde se odebere vzorek krve a odešle do laboratoře. Laboratoře nabízející tuto službu inzerují v chovatelských časopisech zaměřených na ptáky. Je možné, že pro tento úkon je vybaven i náš veterinář. Oba výkony musí vždy provést odborník.

Endoskopické určování pohlaví

Pták je veterinářem uspán (většinou se užívá plynné anestetikum, z něhož se pták po ukončení úkonu rychle probere) a v jeho levém boku se mu provede malý řez, kterým se dovnitř zavede endoskop (trubička s vizuálním snímačem), s jehož pomocí si veterinář prohlédne vnitřní reprodukční orgány a určí pohlaví.

Určení pohlaví rozborem DNA

Tato metoda vyžaduje pouze malý vzorek krve, a jelikož ten lze odebrat z peří, může pták dokonce zůstat ve voliéře (jen musíme dát pozor, aby byly vzorky správně označeny, testujeme-li více ptáků). Krevní vzorek se uzavře do speciální přepravní zkumavky a odešle do laboratoře na analýzu.

VHODNÁ DOBA A PODMÍNKY

Správné podmínky k hnízdění jsou stejně důležité jako mít dobrý ptačí pár. U některých ptáků, například u kanárů, se rozmnožovací období váže na jaro a léto, zatímco jiní mohou mít mladé po celý rok. Přesto však, necháme-li ptáky zahnízdit v období špatného počasí, ponese to s sebou vyšší náklady na vytápění a osvětlení, a naděje na úspěch bude v té době menší.

Aby ptáci mohli vyvést mladé, potřebují dostatek času, aby se dobře usadili ve svém obydlí. V případě velkých papoušků to může trvat i několik let. Párové pouto mezi velkými papoušky je velmi silné a může trvat dlouho, než jsou ochotni přijmout nového partnera. Právě proto jsou chovatelé často ochotni zaplatit obrovské ceny za pár papoušků, kteří už prokázali vzájemnou harmonii.

MÍSTO K HNÍZDĚNÍ

Náš výběr místa k hnízdění bude hrát při chovu důležitou roli. Zatímco třeba kanáři si staví hnízda ve tvaru kalíšku ve vhodných mělkých miskách, andulky a další papoušci vyžadují k založení hnízda budku. Budky pro andulky bývají obloženy dřevem, ale jiní papoušci mohou začít měkké dřevo štípat a používat jako hnízdní materiál. Budku můžeme také vystlat hrubými pilinami. Malí papoušci rodů Agapornis, Loriculus a Psittacula si většinou staví hnízda z větviček, tak jako např. papoušek mniší (Myiopsitta monachus).

Pěnkavovití a astrodovití mohou použít krabice či mělké misky, nebo pokud obývají voliéru s dřevinami, postaví si dokonce vlastní hnízdo, podobně jako měkkožraví ptáci. Pro tyto dvě skupiny budeme muset opatřit vhodný materiál pro hnízdění dostaneme ho v obchodě pro chovatele).

Výstavní kanáři, papoušci vlnkovaní, amadiny a pásovníci se většinou umisťují do odchovných klecí, poněvadž chovatelé tak mohou párovat ptáky podle svého přání a záměru a pokud se jim poštěstí, odchovají mládě žádané barvy nebo lepších výstavních vlastností. Párové pouto mezi těmito ptáky bývá slabé.

Vejce andulky vlnkované. Plánujeme-li rozmnožit své papoušky, musíme ji opatřit budku k hnízdění.

PROJEVY POHLAVNÍ AKTIVITY

Projevy pohlavní aktivity závisí především na konkrétním druhu ptáků. Například pěnkavy často nosí v zobáku materiál na stavbu hnízda, zatímco jejich samečci se častěji dávají do zpěvu a také se u nich může projevovat zvýšená agresivita k potenciálním rivalům. Papoušci začnou být s blížící se dobou snášení vajíček hlučnější a samičky tráví delší dobu v hnízdech. V této fázi také dychtivěji oklovávají sépiové kosti a bezprostředně před snesením vajec se u samiček nápadně zvětší objem trusu.

Někteří ptáci se o povinnosti spojené s vysezením vajec dělí, u jiných druhů sedí samička sama. Zapíšeme si den, kdy samička pravděpodobně snesla vejce, což bývá zhruba v době, kdy definitivně zmizela do hnízda. Ptáky sedící na vejcích pokud možno vůbec nevyrušujeme, nemáme-li k tomu opravdu závažný důvod, ale sledujeme, jaké množství potravy spotřebují. Spolehlivě to indikuje jakékoli problémy vývoje.

Nejčastěji se asi setkáme s problémem, kdy vejce nemůže z těla samičky vyjít. V tom případě samička hnízdo opustí, pohybuje se velmi nejistě a brzy se nedokáže asi usadit na bidýlku. Tento stav vyžaduje okamžitý zásah veterináře. Většinou zaúčinkuje injekce sloučeniny kalcia, je-li podána včas, jinak musí lékař vajíčko vyjmout chirurgicky.

KRMENÍ A ZÁKLADNÍ PÉČE

První známku úspěšného vyklubání můžeme zpozorovat, když se ve voliéře objeví skořápky, nebo uslyšíme zvuky krmených ptáčat. Nastal okamžik, kdy zvýšíme krmné dávky. V obchodě si jistě vybereme z široké nabídky vhodné vaječné potravy, kterou můžeme podávat přímo z balení. Ráno a večer doplňujeme čerstvé dávky. Někteří ptáci v této fázi vyžadují jiný druh potravy (např. snovačovití budou vyžadovat velká množství bezobratlých), aby svým mladým zajistili úspěšný vývoj. Potřebujee-li další informace o krmení, požádáme o radu svého veterináře nebo zkušeného chovatele.

Během období krmení mláďat vyrušujeme své ptáky co nejméně, i když některé druhy jako např. andulky vlnkované jsou k tomu, že se jejich mláďat dotýkáme, tolerantnější. V tom případě můžeme vyměnit výstelku hnízda.

Sledujeme, zda se na nohou mladých andulek nehromadí nečistoty – pokud ano, budeme je muset opatrně odstranit máčením v teplé vodě – a stejně tak je třeba prohlédnout vnitřní část zobáku. Zde můžeme nečistotu jemně odstranit slámkou nebo tupým konce zápalky.

STĚHOVÁNÍ MLADÝCH OD ROČIČŮ

Když jsou mláďata připravena k létání, rodiče je po různě dlouhou dobu dál krmí. Po skončení tohoto období mladé ptáky přesuneme do odděleného obydlí, protože dospělí mohou chtít znovu zahnízdit a jejich přítomnost ponesou s nelibostí.

UMĚLÝ ODCHOV MLÁDĚTE

Není-li mládě schopno samo žrát, budeme ho muset nakrmit sami. Po vyklubání mu výživa ze žloutkového obalu vydrží ještě asi čtyři hodiny. Pak by mládě mělo dostat první krmení. K podávání potravy ideálně poslouží obyčejné kapátko nebo čajová lžička s okraji zahnutými dovnitř, aby fungovala jako nálevka. Malé ptáče krmíme každé 2 hodiny po dobu 24 hodin. Většímu mláděti postačí čtyřhodinové intervaly. Jak mládě roste, intervaly mezi krmením prodlužujeme.

Nejlepší způsob sledování pokroků mláděte je zvážit je každý den před prvním krmením (na váze se stupnicí rozdělenou na desetiny gramů – 0,1 g). Váhu vždy přesně zapisujeme, je to nejspolehlivější způsob, jak předejít problémům. Další informace ohledně umělého odchovu mláďat nám poskytne veterinář.

By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.