hlodavci

Tak jako u jiných zvířat si chov a rozmnožování hlodavců musíme dobře rozmyslet. Tato zvířata se množí velice rychle, a proto jestliže plánujeme svoje miláčky rozmnožovat, musíme předem dobře uvážit, zda jsme schopni nalézt pro jejich potomky dobrý domov. Nepředpokládejme jednoduše, že naši přátelé si určitě nějaké vezmou, nebo že je prodáme do zverimexu.

Určení pohlaví

Určení pohlaví u hlodavců je poměrně snadné, protože mezera mezi řitním a pohlavním otvorem je u samic obecně mnohem menší než u samců. Je zde několik dalších rozdílů, ale ve většině případů je toto nejjednodušším vodítkem, stanovujeme-li pohlaví mladého jednotlivce ve fázi, kdy u samečka ještě nejsou varlata viditelná.

Pohlavní ústrojí morčat
Samečka morčete poznáme tak, že mezi ústím močové roury a konečníkem má viditelné hrbolky v místech, kde jsou pod kůží varlata.

Páření

S výjimkou křečků většinou nebývá těžké přimět hlodavce k páření. Pískomily bychom měli v každém případě chovat ve skupinách. U hlodavců se velice často dostaví ovulace – zhruba každé čtyři až pět dní – takže úspěšné páření by na sebe nemělo dát čekat dlouho.

Umístíme-li samce morčete k samici, samice pravděpodobně zabřezne zhruba do měsíce.

Pokud umístímě dohromady samce a samici křečka, pravděpodobně spolu začnou bojovat, takže páření by mělo probíhat v neutrální kleci s oddělovací příčkou. Do klece umístíme nejdříve samce, a teprve po něm samici, každého na jinou stranu příčky, a potom příčku vytáhneme. Pokud přesto dojde k boji, zvířata znovu oddělíme. Rovněž je možné umístit samici do samčí klece, ale nikdy nepřipouštíme samce do samičího obydlí, protože v tom případě ho samička téměř pokaždé napadne. Křečky spolu nenecháváme bez dozoru, protože si mohou navzájem způsobit různá zranění. Jakmile je páření u konce (asi tak za hodinu), opět je oddělíme.

Věk, ve kterém se hlodavci páří, může mít značný význam, zejména v případě morčat. Pokud samice morčete ještě nerodila, neměli bychom ji k páření připustit po dovršení stáří deseti měsíců, protože potom její pánevní kosti srůstají. To zvyšuje pravděpodobnost problémů při porodu a někdy to může vést k tomu, že veterinář musí přistoupit k císařskému řezu.

Březost

Březí zvíře bychom měli brát do ruky co nejméně, zejména v pokročilém stádiu březosti, protože bychom mu mohli ublížit. Pokud opravdu musíme březí zvíře uchopit – a to zejména morče, které ke konci březosti velice ztloustne – musíme ho zvedat a podpírat oběma rukama.

Mezi hlodavci podřádu myšovci (Myomorpha) a morčatovci (Caviomorpha) je z hlediska jejich reproduktivní biologie významný rozdíl. Příslušníci podřádu Myomorpha (potkani, myši, křečci a pískomilové) mají relativně krátkou dobu březosti a jejich mláďata se rodí holá a bezmocná. Naproti tomu příslušníci podřádu Caviomorpha (morčata a činčily) mají delší dobu březosti a rodí se průměrně pouze malý počet potomků, nicméně mláďata se narodí zcela vyvinutá s otevřenýma očima a plně osrstěná.

Toxemie březích samic (přítomnost toxinů-jedů v krvi)

Mládá morčata jsou sice schopna se sama krmit hned od narození, ale je důležité, aby rovněž sála mateřské mléko. Samici morčete někdy může postihnout metabolická nemoc zvaná toxemie březích samic (postihuje hlavně obézní zvířata). Nemoc se obecně projevuje prudkým cukáním a zhroucením. Pokud na samičce takovéto příznaky zpozorujeme, ihned vyhledáme pomoc veterináře.

osmák degu
Osmák Degu

Péče o mláďata

Ve většině případů se samice hlodavců o svoje mláďata dobře postará, i když o malý vrh, který se skládá z jednoho nebo dvou mláďat, někdy nejeví zájem. Je to z toho důvodu, že většina hlodavců je schopna téměř okamžitě po vrhu se znovu pářit a z hlediska přežití pro ně bývá lepší zabřeznout znovu, než se podstatnou čát života starat o pouhé jedno či dvě mláďata. Je to instinktivní reakce a neznamená, že samice už nikdy nebude vzornou matkou. Někdy lze zvýšit počet mláďat ve vrhu zvýšením čerstvé složky – např. malých kousků jablka či syrové mrkve – v potravě.


By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.