Pokud plánujeme pořízení ptačího mazlíčka, budeme k tomu potřebovat vhodnou klec nebo vnitřní voliéru. Musíme si pořídit dostatečně prostorný typ, nenechme se však při jeho výběru svést zdobností či neobvyklostí tvaru. Běžná obdélníková klec je vhodnější než kulatá, poněvadž svému obyvateli poskytuje podstatně více prostoru. Papoušek držený v malé stísněné kleci se brzy začne nudit a pravděpodobně si začně vytrhávat peří a ztloustne z nedostatku pohybu. Mohou se u něj vyvinout i další zlozvyky, jako je vytrvalé vřeštění nebo tzv. stereotypní typ chování (např. kývání hlavou ze strany na stranu). Až začneme s ochočováním, může přijít vhod klec s odnímatelnou přední stěnou.

Klec nebo vnitřní voliéra

Vnitřní voliéra je prostorná konstrukce z pletiva, postavená na dřevěném nebo kovovém rámu. Je nejlepším řešením pro velkého ptáka, i když si to třeba vyžádá přestavění pokoje, aby se do něj vešla. Vnitřní voliéry jsou často opatřeny kolečky, takže se dají poměrně snadno přemisťovat.

Udržení hygieny je samozřejmě velmi důležité a pro malého ptáka, jako je třeba kanár, je v tomto ohledu ideální klec s vyjímatelnou spodní deskou z plastu. Ta se snadno udržuje v čistotě, poněvadž můžeme vyměňovat materiál, kterým ji pokrýváme nebo sypeme, a samotnou desku můžeme pravidelně umývat, přičemž obyvatele klece rušíme jen minimálně. Musíme však pečlivě zajistit, aby nám ptáček v době, kdy jsou části klece odděleny, nevyletěl ven.

Bidýlka

Klece jsou často vybaveny bidýlky z plastu. I když jsou hygienická, téměř papouškům neumožňují ostřit si zobáky, a často se ukáží jako nepohodlná. Měli bychom proto tato bidýlka nahradit větvemi vhodné tloušťky uřezanými z ovocných stromů (např. jabloně), ovšem jedině z těch, které nebyly krátce předtím ošetřeny chemickými postřiky. V případě, že jsou větve potřísněny volně žijícími ptáky, důkladně je omyjeme a pak je upevníme do klece, pokud možno těsně pod zásobníky s potravou. Tak možná zabráníme rozházení jejich obsahu, jak by se to stalo, kdyby pták skákal po okrajích zásobníku nahoru a dolů, a ne po větvích.

Nádoby na potravu a vodu

Nádoby dodávané jako součást mnoha klecí často nevyhovují, poněvadž bývají příliš malé a umístěné tam, kde e nejspíše zašpiní od slupek semen a od trusu. Přesuneme zásobník s potravou nad bidýlko (tak, aby pták do nádoby dosáhl, ale nemohl se na ni postavit), a na vodu použijeme zvláštní nádobu pevně připevněnou z vnější strany klece.

Nezapomínejme, že papoušci mají velmi destruktivní povahu a s nesmírnou obratností dokáží běžné nádoby na zaháknutí uvolnit. Zvolíme proto nerezové misky, které se dají připevnit do drátěných závěsů a zaháknout po stranách klece, odkud je papoušek neuvolní. Pokud jde o ostatní druhy ptáků, raději se vyvarujeme trubičkových krmítek, protože někdy se mohou ucpat a přísun krmiva se zablokuje.

Příchytka na sépiovou kost

Sépiová kost je důležitým zdrojem minerálů a na její upevnění ke kleci budeme potřebovat úchytku. Pro papouška bude vhodný takový typ, kterým se sépiová kost pevně přichytí z vnější strany klece, protože tím se sníží riziko, že papoušek úchytku zničí.

Hračky

Pro ptáky je nyní k dotání široký výběr hraček. Těmi se celé hodiny dokáží zaobírat hlavně papoušci, ale není dobré dávat jich do klece příliš mnoho. Veškeré hračky také musíme vybírat tak, aby byly pro příslušný druh vhodné, například plastické hračky určené andulkám velký papoušek rozdrtí a může se jimi pak poranit. Také je nutné, aby se všechny hračky daly snadno udržovat v čistotě.

Ostatní ptáci hračky nijak zvlášť neocení, i když kanáry a majny (asijské příbuzné špačků) může zaujmout zrcadlo, zejména jsou-li chováni jednotlivě. Když se však pták do zrcadla příliš zahledí a opakovaně se snaží krmit svůj odraz, musíme zrcadlo na určitou dobu odstranit, protože pták by mohl sám sebe vyhladovět. Mladým andulkám, které jsou ještě malé, nedáváme do klece žebříček, protože by se mohly zaklínit mezi příčky. Andulky se na podlaze klece často zabaví pingpongovým míčkem, který se navíc snadno očistí.

V nabídce jsou rovněž různé druhy žvýkacích materiálů, které ocení hlavně velký papoušek, poněvadž vyhovují jeho destruktivním sklonům. Zrcadlo umístěné před klecí mimo jeho dosah se rovněž může stát zdrojem fascinace. Široká nabídka “tělocvičného nářadí”, jako jsou různé šplhací konstrukce, houpačky a podobné hračky povzbuzující aktivitu, pomáhá papouška zaměstnávat v době, kdy pobývá mimo klec.

Klec bednového typu

Většina klecí užívaných v domácím prostředí je vyrobena z drátěného pletiva, avšak chovatelé dávají přednost klecím typu budky. Dobře se hodí pro chov pěnkavovitých ve vnitřním prostředí, protože těmto poněkud nervózním ptákům poskytují větší bezpečí. Klec tohoto typu můžeme koupit hotovou, nebo jen její přední díl ve vhodné velikosti a postavit si klec sami. Přední díly se vyrábějí v typech pro papoušky vlnkované, kanáry, astridovité a pěnkavovité, a je důležité, abychom si vybrali ten správný. Přední díl pro pěnkavy má například menší mezery mezi mřížkami. Klec bednového typu můžeme vyrobit z tvrdého dřeva, ale pro papoušky vlnkované bude určitě vhodnějším materiálem Lamino deska nebo plast, případně hliník v kombinaci s 3mm plastem, poněvadž měkčí materiál dovedou svými silnými zobáky zničit.

Pokud vyrábíme klec sami, musíme nechat pod předním dílem dostatek prostoru pro vyjímací posuvnou přihrádku, která usnadňuje čištění klece, a tuto výšku nezapomeňme připočítat k rozměrům zadní a bočních stran bedýnky. Bidýlko, které přehrazuje celý prostor klece, se může upevnit svorníky zatlučenými ze zadní strany klece a přichycenými na mřížkách přední části.

Voliéra

Venkovní voliéru si můžeme vyrobit sami z vlastního materiálu, i když cena vyjde zhruba stejná, jako když jednotlivé díly zakoupíme a doma jen smontujeme. Typická voliéra sestává ze dvou částí: z prostoru ohraničeného drátěným pletivem a z příštřeší, kde se budou ptáci krmit a při při troše štěstí v noci i hřadovat.

Dobré je zabudovat do voliéry bezpečnostní krytou verandu, aby se vyloučilo riziko, že při našem vstupu mohou ptáci uniknout ven. Vnější dveře bezpečnostní verandy by se měly otevírat směrem ven, a když vstoupíme, měly bychom je za sebou pevně uzavřít, a teprve pak otevřít druhé dveře do voliéry (ty by se měly otevírat dovnitř). Je-li to možné, zařídíme verandu za krytou čátí voliéry, kam není vidět.

 

voliéra
Typická letová část voliéry. Ideálním materiálem pro podlahu je beton, který se snadno udržuje. Podlaha by měla mít mírný klon pro odtok vody do kanálu.

Nezastřešená část voliéry

Velikost oka v drátěném výpletu nezastřešené části by neměl přesahovat 2.5 x 1.25 cm, poněvadž při větší velikosti by se dovnitř snadno dostali hlodavci, např. myši, a ohrožovali by zdraví ptáků. Dalším důležitým faktorem je tloušťka drátu. Pro astridovité a kanáry stačí drát tenčí, pro větší papoušky bude třeba užít silnější pletivo.

Pro velké papoušky muíme mít celokovovou voliéru, pro ostatní druhy je vhodná dřevěná konstrukce o tloušťce 3.75-5cm. Dřevo ošetříme netoxickým konzervačním přípravkem a ochrannou vrstvu necháme dobře uschnout dřív, než ptáky do voliéry umístíme.

Přístřešek

Tato část voliéry má podobu dřevěného přístavku k pletivové konstrukci, krytého střešní lepenkou. Muí být dobře ovětlen, aby lákal ptáky dovnitř, a měl by mít výstupní a vstupní plošinu. Některé přístřešky též mají dveřní otvor vedoucí do drátěné části voliéry.

Vytápění

Někteří ptáci – jako jsou například malé druhy pěnkavovitých a někteří měkkožraví – potřebují v chladných zimních měsících více tepla. To v místnosti určené pouze pro ptáky snadno vyřešíme pomocí termostaticky regulovaného trubkového vypápění. Topná tělesa však musíme umístit tak, aby k nim ptáci neměli přístup, zvláště chováme-li papoušky, kteří by se mohli pokusit oštipovat kabelové vedení. Také nemocný pták potřebuje více tepla, které mu můžeme dodat třeba infrazářičem.

By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

//