Nejdříve se musíme rozhodnout, jaký typ ptáka (nebo ptáků) si vlastně chceme pořídit. V tom bude hrát nejdůležitější roli způsob, jakým ho chceme chovat. Pokud si například chceme pořídit ptačího přítele, který má s námi sdílet domov, pak volba nejspíš padne na některého ze zástupců rodu papoušků, který zahrnuje rozmanité množství druhů andulkami počínaje a papoušky ara konče. Větší papoušci bývají však často hluční a projevují se u nich destruktivní sklony, což může naší volbu ovlivnit. Imitační řečové schopnosti se přitom u různých druhů liší. Další možností, uvažujeme-li o domácím společníkovi, je loskuták posvátný, i když tento příslušník čeledi špačkovitých patří mezi ptáky měkkožravé a může být proto vzhledem ke svým stravovacím potřebám zdrojem nečistoty v domě.

andulčiny nozdry
Zobák musí být dorostlý do normální délky, nesmí mít žádnou zjevnou abnormalitu, jako je např. horní část zobáku stáčející se do spodní části (tento problém můžeme někdy pozorovat u mladých andulek).

Chov ptáků ve venkovním prostředí

Pokud hledáme obyvatele zahradní voliéry, budou naše možnosti výběru širší. Například astridovití spolu většinou žijí v poměrné shodě, takže si můžeme pořídit smíšenou skupinu několika druhů. Naproti tomu u papoušků je většinou nutno chovat jednotlivé páry odděleně, nebo ve společném prostoru umístit příslušníky jediného druhu. Ve městě také mohou působit potíže hlasité zvuky vydávané většími papoušky, takže rozumnější volbou zde budou korely a některé druhy malých papoušků s dlouhým ocasem.

Velmi rozmanitou skupinu tvoří ptáci, kteří se kromě semen živí i plody. Někteří z nich mají přirozeně společenskou povahu, jiné druhy však mohou být agresivní. Je třeba počítat s možností, že budou potřebovat vytápěný zimní příbytek, což platí také o mnohých astridovitých. Příprava krmení pro tyto ptáky bude pravděpodobně časově náročnější.

Není náhodou, že papoušci vlnkovaní a kanáři jsou v dnešní době stále tak oblíbeni. Oba druhy se hodí pro chov ve venkovních voliérách a zrovna tak dobře splní i roli domácích společníků. Kanáři dokonce mohou být chováni společně s astridovitými. Oproti tomu andulky vyžadují umístění v koloniích vlastního druhu. obě tyto skupiny také patří k nejčastěji vystavovaným druhům, což nadšeným chovatelům otevírá další pole aktivit.

Kde ptáky kupovat

Volba určitého druhu ptáka pak do jisté míry rozhodne i o tom, kde vybraný typ koupíme. Hledáme-li například ptáky vhodné pro výstavy, navštívíme chovatele, a nikoli místní obchod s drobným zvířectvem, protože mezi běžnou domácí andulkou a jejím výstavním protějškem je ohromný rozdíl.

Podobně většina obchodů nemívá nijak širokou nabídku papoušků ani ostatních měkkožravých ptáků, a chceme-li si vybrat co nejlépe, budeme muset navštívit specializovanou ptačí farmu (podrobnosti nalezneme v chovatelských časopisech zaměřených na ptáky). Tyto farmy bývají mnohdy napojeny na chovné stanice, a mohou tak často nabídnout i mládě odchované člověkem. Musíme mít na paměti, že nabídka mláďat může být sezónní. Například afričtí papoušci šedí jsou na severní polokouli většinou k mání po celý rok, ale mláďata amazonského papouška lze získat pouze na sklonku léta a později.

Cizokrajní ptáci z odchytu

Ne všichni ptáci nabízení k prodeji jsou však odchováni v zajetí. Některé země chudších částí světa vyvážejí ptáky pro zámořské chovatele. Mnohé druhy astridovitých jsou v zemích svého původu vážnými zemědělskými škůdci a jejich prodej pro místní obyvatele znamená náhradu za ztráty způsobené na úrodě, aniž by se přitom museli uchylovat ke škodlivějším a nákladnějším prostředkům regulace, jako je užití jedu nebo napalmu k ničení hnízdišť.

Dovezení ptái musí po příjezdu do země určení projít obdobím karantény, což ovšem neznamená, že se za tuto dobu stačí aklimatizovat na jiné teplotní podmínky. Není proto dobré tyto ptáky umisťovat rovnou do voliéry, je-li v zimě chladné počasí. Lépe je usídlit je až do jara ve vnitřním prostředí.

Přesvědčíme se, že na spodní straně nohou není žádné nateklé místo – byl by to příznak nemoci. Všechny prsty by měly být ukončeny drápky.

Výběr ptáků

Nejprve si prohlédneme všechny nabízené ptáky, a teprve pak požádáme, aby nám k bližší prohlídce odchytili ty, kteří se nám zalíbili. Zdravý pták by měl vypadat bystře a ostražitě, když se k němu přiblížíme. Jestliže pták působí mdle a má rozježené peří, je pravděpodobně nemocný. To ale nemusí doslova platit o mláděti odchovaném člověkem, které jen vzácně bude mít peří tak přiléhavé a uhlazené jako dospělý pták. A jelikož bylo vychováno ve stálém kontaktu s člověkem, pravděpodobně na nás také nebude reagovat tak výrazně. Když se ho však dotkneme rukou, mělo by mládě reagovat pohotově a vstřícně.

Chybějící péra letek u mladých andulek jsou příznakem onemocnění peří známého jako “francouzské pelichání”, které může být trvalým nedostatkem. U starších papoušků lysiny na těle často svědčí o vytrhávání peří, což se může u papouška vyvinout v trvalý zlozvyk, nebo o vážné chorobě – psitakóze.

TYPICKÉ VLASTNOSTI
Astridovití a pěnkavovití
Malé, živé, často jasně barevné. Některé druhy – např. kanár – krásně zpívají.
Ptáci měkkožraví

Různé druhy se vzhledově velmi odlišují a přísluší do několika řádů. Některé z nich mluví, mnohé se živí bezobratlými.
Menší druhy papoušků

Často jsou úspěšně chovaní ve voliérách, avšak – s výjimkou andulek – nebývají v domácnostech tak oblíbeni jako větší papoušci.
Velcí papoušci

Dlouhověcí ptáci – mohou se stát vynikajícími imitátory a dají se výborně ochočit.

By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

//