kočka

První, kdo vás pravděpodobně napadne – zvláště bydlíte-li v některé z našich historických měst – bude zahraniční turista, jehož noční aktivita bývá obvykle slyšitelná na značnou vzdálenost. Hned potom si ale zcela určitě vzpomenete na noční ptáky, podle kterých vznikly přezdívky flamendrů. Podívejme se nyní na noční život živočichů a jejich denní – nebo přesněji cirkadiánní – rytmus vůbec, trochu blíže.

Země se otočí kolem své osy přiližně za 24 hodin, přičemž je zemský povrch po určitou dobu osvětlen a po zbytek této periody tone ve tmě. Jako forma adaptace na tyto změny se u většiny živočichů (i rostlin) vyvinuly biologické rytmy (biorytmy), které se projevují pravidelným střídání fyziologických dějů v jejich organismech a pochopitelně také určitou periodicitou v jejich aktivitě. Lidé si v běžném pojetí navykli dělit živočichy na denní a noční, což ovšem není příliš přesné, protože tvorů, kteří by byli po značnou část dne aktivní a potmě odpočívali (případně spali), nebo naopak, je poměrně málo. S určitými výhradami mezi ně patří kupříkladu primáti, kteří ovšem, s výjimkou druhu Hommo sapiens, na našem území volně nežijí. Takvé živočichy nazýváme monofázickými a u nás bychom je nalezli třeba mezi ptáky.

hlodavec

Ještě složitější je to u živočichů difázických, pro které se vžil český název „soumračná“. Tam jsou období jejich největší aktivity soustředěna do dvou vrcholů. První nastává po západu slunce, tedy za soumraku, druhý pak před jeho východem, tedy za rozbřesku. Mezi těmito vrcholy živočichové odpočívají. Jejich aktivita, respektive její kolísání v nočních hodinách, se však sleduje poměrně nesnadno a umožnila to teprve pokročilá technika posledních let.

Značná část živých tvorů se však o to, zda na nebi svítí Slunce nebo Měsíc, stará pramálo a svoji denní aktivitu rozdělují do více kratších úseků, ať je den, či noc. Obvykle je k tomu žene rychlý metabolismus, který podmiňuje skutečnost, že by s prázdným žaludkem delší odpočinek prostě nepřežili. Takové živočichy nazýváme polyfázickými.

Zvířata s noční aktivitou byla odedávna spojována s „nečistými“ silami a k obligátním pracovním nástrojům různých černokněžníků a čarodějnic neodmyslitelně patřila nějaká ta sova, netopýr či popřípadě alespoň černý kocour. Jistě k tomu přispěla skutečnost, že v dřívějších doách nebylo nijak snadné život nočních tvorů sledovat, a tak o nich kolovaly nejrůznější smyšlenky.

Myška drobná (Micromys minutus)

Její aktivita je během dne rozdělena na kratší časové úseky, z čehož asi jen jedna třetina připadá na světlou část dne. Velice obratně šplhá a svůj dlouhý ocásek využívá jednak k udržování rovnováhy, jednak se jím přidržuje stonků rostlin. Do zimního spánku neupadá, avšak poklesnou-li teploty pod -10°C, upadá krátkodobě do zvláštního stavu strnulosti nazývaného torpor.

kočka

Kočka domácí (Felis silvestris catus)

Kočka je nočnímu způsobu života velice dobře přizpůsobena. Její oči jsou vybaveny mezi sítnicí a cévnatkou zvláštní odraznou vrstvou nazývanou tapetum lucidum. To je vrstva buněk s krystalky guaninu, která světlo procházející fotoreceptory sítnice odráží zpět, takže sítnicí projde vlastně dvakrát a může být lépe využito. To vysvětluje, proč kočky za šera tak dobře vidí, i to, proč jejich oči – pokud na ně ve tmě, kdy mají roztažené zornice, dopadne paprsek světla – tyrkysově světélkují. Kočky vzhledem ke způsobu lovu kořisti nepotřebují vidět příliš do dálky. Jsou proto mírně krátkozraké a největší ostrosti dosahuje jejich zrak na vzdálenost 2-6 m. Zorné pole se pohybuje okolo 205°. Charakteristickým znakem kočičích očí jsou úzce elipsovitě až štěrbinovité zornice, které jsou schopny reagovat na změny osvětlení rychleji než zornice kruhovité. V absolutní tmě však kočka, stejně jako my, nevidí a musí se orientovat sluchem.

Křeček

Křeček tráví značnou část dne ve svém domečku, ven vychází většinou v noci nebo když zavětří potravu. Vzhledem k tomu, že si značnou část krmiva umí uschovat ve svých torbách, nemá často ani potřebu ze svého obydlí vycházet.

By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.