krmení želvy

V posledních letech se krmení plazů a obojživelníků podstatně zjednodušilo, zejména zásluhou předem připravené potravy, která už bývá běžně k dostání. Plazy a obojživelníky lze obecně rozdělit do tří kategorií podle toho, čím se živí: býložravé (rostlinná potrava), masožravé (většinou živá potrava) a hmyzožravé (hmyz, případně červi).

BÝLOŽRAVÍ

Mezi býložravé plazy patří téměř všechny suchozemské želvy a někteří ještěři. Těmto živočichům je třeba zajistit přiměřeně pestrou stravu, jinak by se rychle projevily nedostatky plynoucí ze špatné výživy. Plaz, který má zdravotní potíže, nebude žrát, a to jakékoli potíže ještě umocní.

Určité typy zeleného krmení, např. listy pampelišky či řeřichy, mají vyšší výživnou hodnotu než jiné – například obyčejný salát se skládá hlavně z vody a má málo vlákniny. Pokud zelenou potravu sbíráme mimo hranice naší zahrady, je nutno se nejprve ujistit, že nebyla chemicky ošetřena. Mnohem lepší je pěstovat si svoje vlastní zásoby. Rovněž další krmiva, např. fazolové klíčky, si sadno můžeme vypěstovat doma, ale je třeba se ujistit, že neobsahují plíseň, protože ta by mohla zdraví našich zvířat ohrozit.

Než listy zvířeti nabídneme, je nutno je řádně omýt a nahrubo nakrájet. Potom je dáme do keramické nádobky, kterou nelze snadno převrátit (cílem je, aby zvíře menší kusy potravy neroztahalo po celém teráriu). Dále je nutno zajistit trvalý přísun čisté pitné vody, rovněž ve vhodné nádobc, kterou není možno převrhnout.

Chovatelé a obchody se zvířaty často nabízejí speciální směsi vitamínů a minerálů k obohacení krmiva pro plazy. Tato směs se velice snadno podává tak, že se jí podávané krmivo jemně popráší. Pro některé býložravé plazy, zejména leguány, je rovněž k dostání kompletně připravené krmivo ve formě granulí či balené v plechovkách. Tato potrava by měla být podávána podle instrukcí na obalu a obyčejně už nevyžaduje další obohacení – to by v tomto případě ve skutečnosti mohlo zdraví plazů ohrozit.

MASOŽRAVÍ

Hadi a některé druhy ještěrů, stejně jako mořské želvy, jsou masožraví. Mořské želvy rády žerou např. játra, která zmrazená nastrouháme a potom necháme zvola rozmrznout. Hadům se většinou – s výjimkou zemí, kde je to dokonce zákonem zakázáno – podává živá potrava: myši, potkani, morčata, králíci…

Na mladých králících si pochutná zejména krajta královská (Pythan regius), která je někdy dost vybíravá. Hadi, kteří ve svém přirozeném prostředí loví ve vrcholcích stromů, obyčejně dávají přednost jednodenním kuřatům.

Podávání celých zvířat těmto plazům se neznalým osobám může zdát odpudivé, ale ve většině případů jim takto zajistíme velice vyváženou stravu. Nicméně praktikovat se také začala potrava podávaná ve formě jakýchsi speciálních „klobás“, která je upravena tak, že splňuje všechny požadavky hada týkající se výživy – tím odpadne nepříjemná nutnost manipulovat a skladovat mrtvá zvířata v mrazáku.

Speciální potrava tohoto typu se rovněž velice osvědčila u hadů živýcích se rybami, jako jsou např. oblíbené pestré užovky rodu Thamnophis. Pokud se totiž krmí výlučně syrovými rybami, jsou velice náchylné zažívacím obtížím. Důvodem je enzym známý jako thiaminéza, který ničí vitamín B – výsledkem bývají křeče a nakonec smrt. Pokud je hodláme krmit rybami, musíme ryby nejdříve mírně povařit, aby se tento enzym neutralizoval. Potom ryby necháme vychladnout, a teprve pak je zvířeti podáme. Někdy se rovněž doporučuje podávat vitamín B.

HMYZOŽRAVÍ

Hmyzem se živí řada ještěrů i obojživelníků. U specializovaných chovatelů je možno zakoupit např. cvrčky. Ty si ale rovněž můžeme doma chovat sami, a sice ve speciální nádobě upravené k tomuto účelu.

Cvrčci jsou jako krmení zvlášť vhodní, protože je lze koupit v různých velikostech pro různé účely: například sotva vylíhlí vrčci se hodí pro mladé obojživelníky, zatímco větší ještěři se živí dospělými cvrčky. Speciální prášky známé jako „vyrovnávací“ doplní veškeré nutriční nedostatky cvrčků – hodí se rovněž pro několik málo hmyzožravých hadů, kterým je nutno cvrčky podávat. Prášek užijeme dle instrukcí na obalu. Obvykle jím cvrčky posypeme, nebo samotné cvrčky krmíme doplňkovou stravou. Zchlazením cvrčků si usnadníme manipulaci s nimi a rovněž tím zamezíme jejich rozbíhání v nepravou hvíli přímo do pokoje. Pozor, abychom nepodávali příliš mnoho hmyzu najednou, protože by ho zvíře všechen nesežralo a hmyz by mohl uniknout.

cvrčci
Cvrčci jsou jako potrava velice vhodní.

Větším obojživelníkům je rovněž možno podávat larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor) – je lepší, podáváme-li larvy menší, protože je obojživelníci lépe stráví. Larvy nicméně obsahují poměrně málo důležitých složek jako např. vitamín A, a nepředstavují proto vyváženou stravu – rovněž jejich trávení bývá obtížnější z důvodu tvrdšího vnějšího obalu chitinu.

Měkký hmyz – jako např. larvy zavíječe voskového – je možno zakoupit u speciálních dodavatelů, stejně jako roupice (Enchytraeus). Roupice se v nádobě naplněné kompostem velie rychle rozmnožují, pokud jim budeme podávat chléb namočený v mléce. Umístíme-li nádobu na teplém místě, asi za měsíc se červi rozmnoží tak, že jimi můžeme začít krmit. Červy lžičkou vytáhneme a necháme je chvíli plavat v hrnci s vodou, aby se oddělili od substrátu.

KRMENÍ VODNÍCH ŽELV

Vodní želvy se živí masem, ale ideální to není ze tří důvodů. Maso velice rychle znečistí vodu a nádrž bude zapáchat. Dále zde existuje riziko škodlivých bakterií (včetně salmonely, která bývá v syrovém mase obsažena). A konečně, pokud kromě masa nepodáváme nic jiného, u zvířete se brzy objeví nedostatek vitamínů a minerálů. Místo toho je lepší želvám podávat kompletně připravenou potravu – ve formě tyčinek nebo granulí (viz obrázek) – ty obsahují všechny prvky, které zvířata pro zdraví potřebují.

granule pro želvy
Granulované krmivo pro vodní želvy

By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.