akvárium

Cílem chovu tropických ryb je vytvořit takové prostředí, v němž budou všichni po dlouhou dobu spokojeně žít. Prvotní rozhodnutí – a v určitém smyslu to nejdůležitější – spočívá ve výběru akvária. Řda lidí udělá chybu, že si koupí akvárium příliš malé. Akvárium by mělo být alespoň 60 cm dlouhé, 38 cm vysoké a 30 cm široké při objemu asi 64 litrů vody. Koupě většího akvária – např. 91 cm nebo dokonce 120 cm dlouhého – se však většinou vyplatí, protože nám poskytne daleko více možností bez podstatného vlivu na náklady na zřízení a provoz.

Typy akvárií

Akvária se nabízejí v mnoha nejrůznějších typech, tvarech a cenách. Skleněné stěny mohou být spojeny pouze speciálním tmelem ze silikonové gumy, zatímco dražší modely mívají ozdobné rámování z plastových nebo aluminových pruhů. Můžeme si dokonce koupit akvárium vestavěné do skříně jako dekorativní součást nábytku.

Nad akvárium budeme muset rovněž nainstalovat osvětlení. To obvykle znamená koupit samostatného stínítka nebo poklopu, i když některé typy mají pro osvětlení prostor už vyčleněný. Rovněž budeme muset najít vhodné místo, kam akvárium umístíme, abychom ho mohli pohodlně pozorovat. Musíme si uvědomit, že plné akvárium bývá velmi těžké, takže nejlepší je užít pořádný podstavec.

rybky

Vytápění

Většina tropických rybek bude vyžadovat teplotu 23-26°C, a to nejjednodušeji udržíme pomocí termostaticky regulovaného ohřívače pro akvária. Provedení se liší, ale většina ohřívačů je uzavřena ze silného skla o délce asi 25 cm o průměru 2 cm. Jejich součástí je i termostat.

Ohřívač bude možná předem nastaven na požadovanou teplotu, ale v horní části bývá regulace, kterou můžeme teplotu měnit. Výkon ohřívače je uveden ve wattech a většina akvárií má výkon od 75 do 150 W. Doporučuje e počítat asi se 200 W na 100 l vody.

S ohřívačem musíme zacházet velmi opatrně, aby se sklo nerozbilo. Úchytku s přísavkami připevníme tak, aby byl ohřívač nejméně 2 cm nad dnem, a voda tak kolem něj mohla volně cirkulovat. Před vyjmutím ohřívače z akvária ho vždy musíme nejprve odpojit ze zásuvky a nechat vychladnout po dobu nejméně 5 minut.

Ke kontrole správné funkce ohřívače s termostatem budeme potřebovat teploměr. Digitální teploměry se připevňují vně akvária a údaje na nich jsou dobře čitelné, i když “číselné” a poněkud zastaralé teploměry s lihovou náplní, které se ponoří do vody a připevní, nám poslouží stejně dobře.

Osvětlení

Akvárium budeme muset příslušně osvětlit, aby rostliny mohly růst a abychom ryby dobře viděli. V současnosti jsou dostupné speciální zářivky. Pro zbudování tropické sladkovodní nádrže postačí 10W zářivka na 0,09 metru povrchové plochy, zapnutá na 12 hodin denně. Dobu, po kterou je zářivka zapnuta, můžeme podle potřeby měnit, ale optimální je dodržovat rozmezí 10-14 hodin.

Přílišné osvětlení způsobí husté zarůstání řasami (i když v mořských nádržích, zejména v těch, které obsahují sasanky, je obvykle intenzivnější iluminace zapotřebí). Akvárium není vhodné umisťovat v blízkosti oken, protože i když jím prostupuje světlo, za slunného dne se může voda přehřát a ryby tak usmrtit.

Provzdušnění (Vzduchování)

Na elektrický zdroj budeme muset napojit vzduchové čerpadlo. Tenká plastová trubička pak dopraví vzduch do filtru v akváriu. Pokud je čerpadlo dostatečně výkonné, může pohánět dvě nebo více zařízení najednou (např. filtr a vodotrysk). V takovém případě sada vzduchových ventilů zajistí, že každé zařízení obdrží správné množství vzduchu.

Vzduchové čerpadlo musí být v provozu nepřetržitě, protože když se vypne a filtr umístěný v písku nebo oblázcích na dně nefunguje dostatečně, ryby by se mohly rozrušit. Provoz čerpadla je velmi levný, spotřebuje asi tolik elektřiny za den jako žárovka za hodinu. Musíme zajistit, aby se čerpadlo nikdy nedostalo do blízkosti vody, protože to by mohl být velmi nebezpečné. Čerpadlo musí rovněž mít nevratný ventil. Snažíme se vybrat si takovou pumpičku, jejíž provoz není hlučný, protože zakrývat ji z důvodu potlačení nežádoucího hluku není bezpečné.

Vzduch vychází do vody ve formě spousty malých bublinek, které pomohou okysličit vodu a také zlepšit její cirkulaci.

Filtrování

Filtr odstraní nevzhledné nečistoty, které by se brzy nashromáždily na dně akvária, a pomůže udržet vodu průzračnou a čistou po celé měsíce. Existují dva základní způsoby filtrování: mechanické čištění, kde voda prochází vrstvou nylnového hedvábí, která nečistoty zachycuje – tu pak v pravidelných intervalech musíme proplachovat. Dále je to biologické čištění, při němž se voda čistí pomocí oblázkového štěrku v akváriu.

Vzduchový filtr je poháněn zdrojem vzduchu, umělohmotnou trubičkou o průměru asi 1 cm, která je v akváriu umístěna vodorovně. Vzduchová pumpička přivádí do této trubičky v blízkosti dna stálý proud bublinek, a jak bublinky spěchají směrem nahoru, berou s sebou také vodu. To znamená, že voda je nasávána do spodní části trubičky a vytlačována nahoře.

Mechanické filtry

Nejlevnější mechanický filtr je čtvercová nebo trojúhelníková průhledná krabička, která je umístěna uvnitř akvária – obvykle je ukryta v zadním rohu za rostlinami nebo kameny – a uprostřed níž je zdroj vzduchu. Při užití tohoto typu filtru odstraníme perforované víčko a dovnitř umístíme kousek nylonového hedvábí (vypadá podobně jako vata, ale je mnohem efektivnější).

Když filtr napojíme na zdroj vzduchu, je akvarijní voda nasávána skrz nylonové hedvábí, kteréé zachytí veškeré pevné nečistoty. Když je hedvábí zanešené (asi po týdnu), filtr z akvária vyjmeme, rozebereme ho a hedvábí pečlivě vyjmeme v nádobě s vhodnou vodou. Při každém třetím čištění bychom měli filtrační hedvábí vyměnit. Nikdy nesmíme podlehnout pokušení nahradit hedvábí jiným materiálem, i když vypadá podobně, protože to by mohlo rybám uškodit.

Jiný typ mechanického filtru užívá umělohmotnou houbičku, která vodu udržuje čistou. Tu při čištění jednoduše vyždímáme pod studenou tekoucí vodou, vložíme zpět a vrátíme do akvária.

Biologické filtry

Biologický filtr využívá děrovanou desku, která pokrývá větší část dna, nebo dno celé, umístěnou pod oblázkový štěrk a v jednom rohu připojenou ke zdroji vzduchu. Voda je vháněna skrz oblázkový šterk, kde se špína a nečistoty zachytí. Ty se rozloží přítomnými užitečnými bakteriemi. Toxický amoniak (čpavek) vytvářený rybami jako produkt látkové výměny se tak přemění na relativně neškodný dusičnan, který rostliny využijí jako hnojivo. To je také základem tzv. koloběhu dusíku v přírodě.

Nyní jsou k dostání speciální produkty k založení filtračního podkladu v nové nádrži, který podporuje růst nových bakterií. Proces bude pravděpodobně trvat asi 6 týdnů, ale během této doby existuje riziko, že hladina toxických látek v roztoku stoupne na škodlivou úroveň a způsobí tak tzv. “syndrom nové nádrže”.

Pečlivě sledujeme na rybách jakoukoli známku neklidu, jako např. lapání po dechu u hladiny nebo plavání neobvyklým způsobem. Pokud něco podobného zaznamenáme, zkontrolujeme vybavení a vodu podle potřeby částečně vyměníme.

By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

//