Obojživelníci jsou poměrně malí živočichové (pokud by jejich váhu nepodporovala voda, bylo by pro ně těžké na suchu dýchat), ale plazi bývají různých velikostí. Dříve, než se tedy rozhodneme pro konkrétní druh, musíme si uvědomit, do jaké velikosti dorůstá. Zatímco například dospělý gekon obvykle nebývá větší než 30 cm, roztomile vypadající leguán, který se v této velikosti líhne, pravděpodobně za dva tři roky doroste délky přes 1 metr. Zajištění přiměřeného obydlí potom může být problematické a finančně značně náročné.

Druhy chované na farmách

Leguán zelený je jedním z rostoucí řady plazů a obojživelníků, kteří jsou nyní v zemích svého původu chování na speciálních farmách. Zaměstnanci u nich uměle podpoří rozmnožování a jejich vajíčka se potom až do líhnutí umístí v chráněných prostorách, kde jim nehrozí nebezpečí sežrání. Část vylíhnutéto potomstva se potom někdy vrací do volné přírody a část se prodá ke konzumaci či jako domácí mazlíčci. Tento systém napomáhá chránit jak přirozené protředí, tak i samotný živočišný druh.

Nařízení, která platí pro mezinárodní obchod s těmito zvířaty, jsou zakotvena v Konvenci o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy (CITES), která definuje přísné kontrolní mechanismy pro ochranu a blaho živých zvířatl K zamezení rizika ohrožení živočišných druhů z hledika obchodu se užívají rovněž stanovené kvóty vycházející z terénních studií. Ve svém vlastním bydlišti bychom nikdy neměli chytat plazy ani obojživelníky, pokud si nejsme naprosto jisti, že tím neporušujeme zákon.

Jak začít

Zejména pokud s chovem těchto živočichů teprve začínáme, je lepší si vybrat jedince, kteří se narodili v zajetí. I když zřejmě o něco dražší než zvířata z odchytu, budou krotčí a přesně budeme znát jejich věk, což je velkou výhodou.

Nebude nutno je postupně zvykat na neznámou potravu, ani si nebudeme muset dělat starosti s cizopasníky, které u odchycených kusů představují značný problém. Velké množství cizopasníků vede ke ztrátě chuti ke žrádlu, a tím pádem zhoršuje zdravotní stav, takže zvíře bude náchylnější k různým nemocem.

Potravní návyky

Než plaza či obojživelníka zakoupíme, budeme muset opatřit příslušné informace o různých stravovacích zvycích těchto zvířat. Například mnoho lidí by si rádo pořídilo hada (kteří bývají opravdu fascinujícími tvory), ale nelíbí se jim představa krmení myšmi či potkany.

Průmyslově připravovaná potrava rovněž podstatně zjednodušila péči o mořské želvy, ale obojživelníci obvykle jako potravu vyžadují bezobratlé, např. cvrčky (ti bývají k dostání u specializovaných dodavatelů – podrobnosti viz časopisy o zvířatech). Někteří plazi – například suchozemské želvy – se živí převážně rostlinnou potravou, ale jiní jsou rovněž hmyzožraví.

U této skupiny domácích mazlíčků může vzniknout problém s nepříjemným zápachem, zapříčiněný prostě potravou, kterou se tito živočichové živí. Proto bude zřejmě zapotřebí terárium čistit zběžně každý den a alespoň jednou týdně důkladně. To je rovněž důležitý aspekt, který musíme dobře uvážit dřív, než zvíře zakoupíme.

Údaje o plazech a obojživelnících

SkupinaPotenciální délka života
Možné problémy
Žáby a ropuchyaž 20 let (ropuchy)obtíže při pohybu
Mloci a čolci7 let (axalotlové + 20 let)poškození končetin/ocasu
Mořské a suchozemské želvy100 let (suchozemské)
25 let mořské
výtok z nosu
Ještěři
13-17 letslabost končetin
Hadi10-15 letzápach z tlamy, poškození kůže


By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.