plazi

Když si budeme nového mazlíčka brát domů, bude pravděpodobně teplota nižší, než ta, ve které doposud žil. I když menší pokles teploty obvykle nevadí, plazy a obojživelníky je nutno umístit zpátky do vhodného prostředí co možná nejdříve, protože podchlazení zvyšuje riziko onemocnění. Pokud je zima, nevypínáme v autě topení, a jakmile dojedeme domů, ihned zvíře umístíme do připraveného terária. Přitom zapneme topení, aby se postupně mohlo opět zahřát.

TRANSPORT

Hada je nejlepší převážet v lehkém plátěném vaku, který vlákny dovnitř propouští vzduch a který je pevně zavázán, aby had nemohl uniknout. Vak umístíme do lepenkové bedničky. Jakmile dojedeme domů, stačí, když uvolníme uzel, vak položíme do terária a necháme hada, aby vylezl, až se mu bude chtít.

Velkou suchozemskou želvu lze přepravovat v lepenkové krabici s otvory ve víku. Dno krabice vyložíme silnou vrstvou papíru, který absorbuje vyloučené exkrementy. Braní do ruky a neznámý pocit z cestování tuto reakci často vyvolá, a pokud by dno krabice provlhlo, mohlo by se protrhnout.

Malé vodní želvy se obvykle prodávají ve ventilovaných transportkách s bezpečnostním víkem, ačkoli větší zvířata lze převážet podobně jako suchozemské želvy. Obojživelníci a menší ještěři bývají rovněž transportováni tímto způsobem. Větší ještěry bude nutno převážet podobně jako hady.

BRANÍ DO RUKOU

Stejně jako u jiných zvířat je při braní plazů a obojživelníků do ruky třeba postupovat mimořádně opatrně, abychom nezpůsobili zranění ani sami sobě, ani zvířeti.

Želvy

Želvy se dají z přepravky vytáhnout poměrně snadno a stejně snadno je lze umístit do terária. Nicméně je nutno postupovat opatrně, protože i když želva pravděpodobně nekousne a stáhne se do krunýře, někdy mohutně kope zadníma nohama. Je lepší a bezpečnější položit jednu ruku na horní část krunýře a druhou rukou zvíře podpírat zespodu, než držet krunýř zezadu, jak se někdy doporučuje. Samotný krunýř se svým způsobem podobá nehtu – pokud dojde k poranění, krvácí.

Hadi

Rovněž hadům, pokud s nimi nešetrně manipulujeme, je možno způsobit závažná poranění. Cílem v tomto případě bude pevně chytit hlavu hada a dovolit jeho tělu, aby se nám obtočilo kolem druhé ruky, která ho podepírá. Hadí tělo nikdy pevně nesvíráme, protože bychom mu mohli způsobit vnitřní pohmoždění. Pokud by bylo podstatnějšího rázu, mohlo by za týden či dva mít i smrtelné následky.

Ještěři

Řada ještěrů si vyvinula unikátní způsob, jak se ubránit predátorům, a sice pomocí odtržitelného ocasu, který je často pestře zbarven. Šelma zaútočí na tuto část těla, ale to pouze způsobí, že ocas s minimální ztrátou krve odpadne a bude se zmítat na zemi. To má za úkol odvést pozornost útočníka a umožnit ještěrovi, aby unikl. Někdy jsou k dostání ještěři pouze se zbytkem ocasu, kteří jsou obvykle mnohem levnější než jejich příbuzní, který mají ocas zachován. Ocas časem většinou doroste, i když pak bývá kratší a většinou má i poněkud jinou barvu.

Ještěra musíme brát vždy velice opatrně, aby se ocas nepoškodil, nejlépe prsty jedné ruky za hlavičku. Tak zvířeti zabráníme, aby nás kouslo, ale pozor na drápky, bývají velice ostré. Druhou rukou potom přidržíme zbytek těla.

 

Obojživelníci

Obojživelníky je nejlépe nebrat do rukou vůbec, ale jestliže není vyhnutí, musíme si jako bezpečnostní opatření navléct rukavice na jedno použití, protože celá řada druhů produkuje toxický sekret. Nemáme-li je, ujistíme se, že máme ruce vlhké. Tím se sníží nebezpečí, že citlivou kůži obojživelníků poškodíme, což by mohlo vést k nákaze bakteriemi a plísněmi. Velice užitečná bývá malá rybářská síťka, do které obojživelníka snadno polapíme buď ve vodě, nebo na souši. I síťku musíme předem namočit.

ÚKLID TERÁRIÍ

Suchozemské a vodní želvy budou zřejmě vyžadovat, aby se jejich příbytek čistil častěji než terárium ostatních plazů či obojživelníků (za normálních okolností alespoň dvakrát až třikrát týdně). U jiných plazů bude frekvence čištění terária záviset na jejich velikosti, na způsobu, jakým zvíře v teráriu chováme, a na tom, zda se zvířata rozmnožují.

Při vyprazdňování terária nikdy nenasáváme vodu hadičkou do úst, abychom se vyhnuli nebezpečí spolknutí znečištěné vody. Místo toho použijeme speciální akvarijní výlevku, která se k tomuto účelu prodává. I pro živočichy, kteří nežijí pouze ve vodě, je nutno vodu v teráriu pravidelně měnit, aby nedocházelo k hromadění bakterií a jiných potencionálně škodlivýh mikroorganismů. Nebezpečí onemocnění plazů či obojživelníků do určité míry závisí i na tom, kolik infekčních organismů je přítomno v jejich prostředí, to znamená, že pravidelné čištění je velice důležité, i když se zdá, že terárium je docela čisté. Dezinfekční prostředky kupujeme pouze takové, které jsou speciálně určeny pro terária plazů a obojživelníků (jiné by mohly být toxické), a postupujeme pečlivě podle návodu na obalu.

By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

//